Nejen, že jsou tyto boty krásné, uchvatné, dechberoucí a bůh ví co ještě, navíc se k nim váže příběh. Laura po Lorissách touží minimálně tři roky. Společně jsme je hledaly na všemožných stránkách, ale nemohly jsme je najít, a když už jsme je našly, byly na stránce z USA, tudíž se k jejich už tak vysoké ceně přidalo poštovné, clo a další poplatky. Získat Lorissy se pro Lauru stal neuskutečnitelný sen. Když už se Lorissy dostaly na Asos, buď nebyly ve správném čísle či barvě (opomenula jsem dodat, že Laura toužila a touží po černých se stříbrnými cvoky). Jednoho dne ovšem Laurinka objevila britskou stránku, na které byly i v čísle a barvě. Rychle si je objednala. Jakmile za pár týdnů přišly, přišlo ohromné zklamání. Poslali jednu botu větší a druhou menší. Když jsme jim napsali, oznámili nám, že druhou botu ve velikosti 41 prostě nemají a že nám tedy vrátí peníze. Umíte si to představit? Jen takový kousek dělil Lauru od botů jejich snů? Od té doby Laura říká, že je miluje, ale nikdy je nebude mít :D Možná se na ni přece jen usměje štěstí a na Asos přijdou :) No a já jsem k nim přišla náhodou. Zrovna byly ve slevě na Asosu (měli už jen mé číslo) a mamka mi řekla, že je mi koupí na Vánoce :)
Nell
