Lidé, čtěte!

Na střední jsme měli tu nejlepší profesorku na češtinu na celém světě. Tam se narodila moje láska ke čtení, knihám, psaní a celému tomuhle krásnému řemeslu. V životě jsem potkávala lidi, kteří mě neskutečně obohacovali a zahrnovali mě tipy na skvělé knížky. Po střední už jsem však češtinu ani ty skvělé lidi co mě zahrnovali knížkami neměla a tak jsem začala být trochu na "suchu". A co číst teď? Na nějakou dobu jsem číst přestala (z nedostatku inspirace) a cítila se jako poloviční člověk. (Takže potvrzuji, čím více čteme, tím více jsme lidmi.) Za jeden život bychom nestihli nikdy prožít to, co prožijeme díky knihám. Tolik životních zvratů, zážitků, lásek. A to vše z bezpečí postele/křesla/či tramvaje. Ale co se tím vlastně snažím říct... Nedávno jeden z mých nejskvělejších přátel (všichni mí přátelé jsou nejskvělejší) hodil na zeď odkaz na TUHLE nejskvělejší stránku. Kdo z Vás by trpěl inspirací, tak jako jsem trpěla já, hoďte tam název své oblíbené knihy a stránka Vám doporučí další! A co úžasnějšího si přát? (Dobře, kromě těch přátel co Vám řeknou co máte číst. Ale záskok je to více než dobrý!) Každopádně já teď zase hezky čtu! A je to nádherné! Teď jsem dočetla Prostory a dialogy od Evy Jiřičné (Od té doby co studuji Architekturu se mi moje "kupička" toho co chci (musím) přečíst kupí do nedohledna a tak čtu převážně knížky o Architektuře. Ty jo, možná už budu brzo dospělá (hehe, to teď trochu kecám).
Já se jdu učit, protože zkouškové je prakticky za dveřmi a moje nechození na přednášky mi teď přináší své ovoce - neprospané noci. Člověk by řekl, že se poučí, A nic!
Mějte se famfárově*