Brugge

Nikdy mě nenapadlo, že se s přítelem spřátelíme s lidmi z jiného státu natolik, abychom se za nimi jeli podívat. Ale stalo se. Stačila k tomu jedna mobilní aplikace a buldočci. Nejprve jsme se s nimi v létě potkali v Praze, kam přiletěli na pár dnů, a všichni jsme si velmi sedli. Domluvili jsme se, že je navštívíme v Belgii a opravdu jsme tam minulý týden letěli. Bydlí v malebném městě Brugge, které nás velmi uchvátilo. Brugge jsou takovým menším a malebnějším Amsterdamem. Historický střed města, který je celý chráněn Unescem, je protkán kanály, které dodávají městu ještě větší kouzlo. Ochutnali jsme belgické wafle, spoustu pralinek (určitě vyhrály ty s marakujou a vodkou!!) a ještě se naučili péct macarons. Přestože bylo počasí převážně chmurné, i tak jsem nafotila spoustu krásných fotek.

Worth it

Pro některé věci se prý vyplatí makat. Na svém těle, na vztahu s tím správných člověkem, na svých dovednostech mimo školu, na studiu, které nám zaručí dobrou práci a na dobré práci, která nám zajistí dobré peníze. Uuch. Ne že by toho bylo málo. Ale které věci za to vážně stojí? A především, co je to, co opravdu chceme? 

Nebudu Vám lhát, mám teď mega krizi ve škole, kdy mám fakt chuť se na všechno vykašlat. Ale i v těch špatných chvílích se snažím vidět ty dobré věci, co se mi aktuálně dějí.

1. Mám dobrý pocit ze školních ateliérů. (To je věc, která mě nejspíš drží od navštívení studijního oddělení a důstojnému odchodu hlavními dveřmi)
2. Píšeme články pro super web Boostrava.cz a Forum Nová Karolina a brzy i pro Sushi Samurai, což mě opravdu neskutečně naplňuje a mé srdce při tom skáče radostí.
3. Když si umyju hlavu a nalakuju nehty jsem nejšťastnější na světě, tak málo mi chybí ke štěstí!:D
4. Dobré víno, dobré jídlo, 8 hodinový spánek, trénink - nejlepší spravení nálady!

A asi bych i mohla pokračovat. Takže ikdyž je to někdy dost špatné, tak to není až tak špatné jak se nám zdá. Sama sebe učím doběhnout do cíle, který jsem si zvolila. Protože, několikrát během cesty mám chuť se na to vykašlat a mám pocit, že už dál prostě nemůžu. Ale vždycky můžu :) Ať už je to běh po Koblově, výšlap na Galdhopinggem v Norsku, nebo 4- letý bakalář architektury.  Dobré věci prostě nejsou zadarmo. Vždycky si říkám... "sakra když už jsem do toho investovala tolik sil a času, tak se teď na to nevykašlu!" A vždy mě to zachrání :D Takže pro ty z Vás, kterým někdy dochází dech tak jako mě... Zatněte zuby a nenechte se tím pokořit! Ale nebudu Vám lhát, někdy se na to fakt vykašlete, vybrečte se, dívejte se celý den na seriály v posteli a rozmazlujte se dobrotama. Jak se říká, zlatá střední cesta :) A v tom bude asi to tajemství, jak být úspěšný a zároveň nepřijít o rozum.

Autumn mood

Jako každý rok mne postupně popadla má podzimní nálada - tedy chuť se procházet v šustícím listí, popíjet horký čaj, zapalovat si doma svíčky a vyřezávat dýni. Ovšem jednu věc opravdu nemám ráda na blížící se zimě - neustálou tmu. Když ráno vyrazím do práce nebo školy, je většinou hezký podzimní den, když se ale konečně dostanu ven, je tma jako v pytli, procházky večerní Prahou jsou sice moc fajn, ale nejde se procházet každý den. Abych ale brzkému stmívání nekřivdila, není nic lepšího než se zachumlat do peřiny a sledovat za tmy film. :) Kdo se mnou souhlasí?