31. 1. 2016

Brejloun

 Tak už jsem taky brejloun. Ono už bylo docela načase. Když na zkoušce sedíte v poslední řadě a ptáte se zkoušejícího na zadání zkoušky, které napsal na tabuli, protože to prostě nepřečtete, tak už je vážně něco blbě. A auto se taky lépe řídí, když vidíte značky, fakt! Takže mám brýle, nosím brýle, řeším neustále zapackané brýle, zamlžené brýle, hledám kde mám brýle. Prostě slepýš se vším všudy. (Člověk by řekl že tři čtvrtě dioptrie není nic hrozného. Nechápu jak žijí lidé s horším zrakem, když nemám brýle cítím se prakticky slepá)

Anyway...

Mně končí zkouškové, které se mi letos podařilo jakš takš ustát bez depresí, pochybnostech o životě a návalech pláče. Ne že byste to neznali, že ano. Dokonce jsem stihla lyžovačku ve Švýcarsku. Dokonalý, úžasný týden se sluncem, prázdnýma sjezdovkami a nejlepšími kámoši. D-O-K-O-N-A-L-Ý relax s přiměřenou konzumací alkoholu. Veškerý intelektuální stimul zůstal hezky v Ostravě a já se mohla věnovat generálnímu resetu mé hlavy. Ještě žádný rok se mi nepodařilo lyžovat od 9 do 16, ale tento rok jsem si vážně užívala každý sjezd plnými doušky. Takže i ta dřina je dobrá k tomu, aby si člověk více vážil toho, když se na dovolené, když svítí slunce a on si může užívat tu krásu co je venku. Takže ono asi vážně nezáleží na tom co vidíme, ale jak se na to díváme :)

Příští týden mi zase začíná blázinec, ale myslím, že jsem s každým semestrem více a více imunní, takže jestli někdo z vás panikaří, nebojte, fakt to bude lepší.

Poslední dobou si čím dál tím víc uvědomuju, za kolik věcí kolem mě můžu být vděčná. Když jsem byla malé pískle, chtěla jsem být dospělá, moc si dělat co chci, být silná, dosáhnout na své sny, být vysoká žena! (protože jsem byla fakt hrozně malá). A ono se to fakt začalo rok po roce plnit. Když člověk pořád vidí svoje přání a každý den pro ně udělá jeden, byť malý krok, tak to brzy začne zapadat do sebe (s tou výškou člověk moc nenadělá, já můžu být vděčná genetické predispozici, která se akorát probudila dost pozdě). A všechny ty naše obavy o náš život, o naší budoucnost odpadnou. Vždycky jsem chodila spíš s růžovýma brýlema, ale myslím, že člověk žije prostě takový život, jaký si ho udělá. Takže si svoje růžové brýle nechám, a budu si žít svůj (skoro!) růžový život!

Žijte si krásně a budujte život, jaký chcete mít :) Žádné kecy, žádné vymlouvání.







Layla

5 komentářů:

  1. Mám otázku, to takhle chodíš v zimě normálně venku, nebo se vždycky vyfotíš v outfitu, který normálně nenosíš? Protože outfit je to super, ale v zimě by chodil jen blázen nebo pořádný otužilec :D

    Style Solution

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, čekala jsem na tuhle otázku :D Tenhle outfit je nafocený už před nějakou dobou :) Každopádně jsem otužilejší než většina populace :D Už to tak se mnou bude :) Takže pro normální lidi, přidejte šálu :D

      Vymazat
  2. Moc pěkně napsaný článek..Hezký outfit, brýle Vám sluší!

    OdpovědětVymazat
  3. Moc hezké fotky :) Taky jsem brejloun ale už asi 2 roky..! Ale nosím je jenom do školy.. nevím.. ale nějak si nemůžu zvyknout je mít dlouho na sobě :D

    http://neverforgetneverlookback.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat